Houby a houbičky

Wednesday, May 09, 2007

Náramkovitka císařská / Náramkovka cisárska


V ČSN: náramkovec císařský Catathelasma imperiále (FR.) SING. Syn.: Armillaria imperialis (FR.) QUÉL.
Klobouk je široký 80—150 mm, zprvu vypouklý, později prohloubený a na středu mírně šupinkatý, často rozpukaný, červenohnědý až hnědý, na kraji nápadně podvi-nutý. Lupeny jsou vysoké 4-6 mm, bílé až bělavé, dlouze sbíhavé na třen. Třen je dlouhý 60-120 mm a tlustý 30-45 mm, tuhý, na spodu často zahrocený a má mohutný dvojitý prsten. Dužnina je bílá, velmi tuhá, voní i chutná po mouce. Výtrusy jsou velké 11-13 x 5-6 p.m, podlouhe elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.
Roste celkem vzácně, a to na podzim (srpen až říjen) v jehličnatých nebo smíšených lesích na půdách s vápencem. Je to dobrá jedlá tržní houba s tužší dužninou, vyžadující delší tepelnou úpravu. Na Slovensku je hojnější a objevuje se i na trzích. V kuchyni je dobře použitelná do směsí, upravená jako dršťky nebo naložená v octovém nálevu. Dobře se suší. Podobá se jí čirůvka límcová ITricholoma focate(FR.) RICKEN, syn. T. robu-stum (ALB. et SCHW. ex FR.) RICKEN./, která je též jedlá, ale méně chutní Má zrzavě červený klobouk, rovněž často rozpukaný, ale na třeni jen jeden pomíjivý prstea Dříve se jí říkalo václavka císařská. Na Slovensku má dost lidových názvů, jako bešterec, bešterka, kočky, lupačky, mušky, paštery aj. (podle Šebka.)

Sunday, May 06, 2007

Špička Obecná/ Tanečnica Polná


Marasmius oreades (BOLT. ex FR.) FR.
Klobouk je široký 20—50 mm, v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, pozdě- í, ji plochý. Ve středu klobouku je tupý hrbolek, na kraji zřetelné rýžky (čárky). Jinak \,i je hladký, lysý, hygrofánní, za vlhka okrový nebo hnědožlutavý, za sucha světle!. okrový až pleťový. Lupeny jsou poměrně (k velikosti klobouku) vysoké (3— 6mm), velmi řídké, za vlhka okrové, za sucha téměř bílé. Třen je dlouhý (40— 70 mm) a tenký (3—4 mm), válcovitý, rovný, velmi pružný, pevný, světle okrový, v mládí jemně plstnatý, později lysý. D u ž n i n a klobouku je bělavá, nemasitá, chru-pavčitá, chutná a voní většinou příjemně houbově. Dužnina třeně je tuhá, pružná, méně chutná. Vylučuje nepatrná množství kyanovodíku, a proto někdy voní po hořkých mandlích. Výtrusy jsou velké 8—10 x 4—5 (im, vejčitě elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.
Roste po deštích hlavně mimo les, na loukách, v zahradách, na mezích a na travnatých cestách od května do listopadu, nejčastěji v červenci. Žije v symbióze s trávami a tvoří tzv. čarovné kruhy a pruhy. Tráva v těchto kruzích je tmavší, popř. místy i mizL Plodničky špičky obecné nehnijí, ale jen zasychají a mohou po novém dešti „oživnout". Je to od nepaměti sbíraná, velmi oblíbená jedlá houba. Dodnes se prodává na trhu jako houba do polévek. K prodeji se nabízejí jen klobouky s částí třeně, větší část štíhlého třeně se odstraňuje. Pozor však při sběru! Špička obecná se může zaměnit s několika drobnými, jí podobnými houbičkami, naštěstí většinou jedlými nebo neškodnými; některé však jsou jedovaté. Nejvíce se jí podobá jedlá, ale méně dobrá penízovka dubová ICollybia dryophila (BULL. ex FR.) KUMM./. Nazývá se lidově „lesní špička". Nejedlé jsou houbičky z rodu trávnička ILeptonia (FR) QUÉL./. Místo špičky sbírali houbaři jedovatou zvonovku jarní (tab. 66) nebo dokonce málo jí podobnou a jedovatou strmělku potůčkoyou IQitocybe rivulosa (PERS. ex FR.) KUMM./. Častéji ovšem některé drobné jedovaté vlákníce. Než začnete špičku obecnou sbírat, naučte se dobře znát její poznávací znaky. Prohlédněte si její obrázek a znaky každé nalezené drobné houby, kterou považujete za špičku, srovnejte pozorně nejen s obrázkem, ale i s popisem. Tak se brzy naučíte rozeznat ji od všech podobných drobných hub a můžete ji s klidem sbírat. Špičce obecné se říká také meznička (roste i na mezích) nebo tanečnice (tančí v kruzích), čemuž odpovídá i latinský druhový název oreades - polní víly. Jiné názvy jsou ještě řebíček (na Chodsku) a trávnička (z okolí Teplic).