Houby a houbičky

Wednesday, March 07, 2007

Václavka obecná / Podpňovka obyčjná


Armillariella mellea (VAHL ex Fr.) P. KARST. Syn.: Armillaria mellea (VAHL ex FR.) P. KARST.
Klobouk je široký 30-100 mm (výjimečně více), zpočátku ploše vyklenutý, později rozšířený, medově, kozově až červenavě hnědý's hojnými hnědými až temně hnědými šupinkami, jichž od mírně vyniklého středu k okraji ubývá. Okraj klobouku je zprvu široký, podehnutý, později rozprostřený a často má zřetelné rýžky. Lupeny jsou vysoké 4-8 mm, bělavé, později masově červeně nebo hnědě skvrnité, ke třeni zoubkem dlouze připojené. Třen je dlouhý 50-200mm a tlustý 10-25 mm, plný, válcovitý, jemně vláknitě rýhovaný, různě tlustý, bělavý, hnědý až tmavě hnědý, směrem k bázi rozšířený. Nahoře nese blanitý a vločkatý prsten. Dužnina je převážně bělavá, nevýrazné vůně, chuti za syrová silně stahující a zatrpklé. Výtrusy jsou velké 7-9 x 5-6 ^m, elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je křídově bílý až krémový. Roste od září (kolem svátku Václava) někdy až do listopadu (výjimečně se za studeného počasí objeví již v létě). Vyrůstá v bohatých trsech z pařezů a z kořenů ; listnatých a hlavně jehličnatých stromů. Bývá velmi hojná a v lese nevítaná, neboť napadá i zdravé stromy a jako parazit působí velké škody. Je to tržní houba, ale pozor, za syrová je mírně jedovatá. Nedovařená nebo málo podušená může způsobit značné potíže v žaludku a střevech. Nejvhodnější je upravená jako příloha v octovém nálevu (s dodatečnou sterilací). Její za syrová zatrpklá chuť se úpravou mění y příjemně výraznou. Používají se především kloboučky, u mladých plodnic i části třeně. Václavka obecná je dnes souhrnný název pro několik samostatných druhů, lišících se především výskytem nebo umístěním pigmentu v plodnicích. Často se místo václavky sbírají jiné pařezové houby. Většinou jsou to houby jedlé, např. vzácná václavka bezprstenná I Armillariella tabescens (SCOP. ex STEND.) SING./, dříve strmělka hnilobná (Clitocybe tabescens) nebo některé šupi-novky, jako šupinovka kostrbatá IPholiota squarrosa (BATSCH. ex FR.) KUMM./, šupinovka slizká I Pholiota adiposa (BATSCH. ex FR.) KUMM./, šupinovka zlato-závojná /Pholiota aurivella (BATSCH. ex FR) KUMM/ a další. Jindy pokládají houbaři za václavku jedlou a chutnou opeňku měnlivou (tab. 94) nebo některé tře-penitky IHypholoma (FR) KUMM./. U nich si musíme dát pozor na silně hořkou třepenitku svazčitou (tab. 74). Třepenitka maková (tab. 74) je jedlá. Václavka obecná má mnoho lidových názvů, např. hromadilka, podpeníček, podpěnka, koženka; slovensky michalica, michalka.

0 Comments:

Post a Comment

<< Home