Houby a houbičky

Thursday, February 08, 2007

osporka mlynářka / krásnopórovec ovčí


Albatrellus ovinus (Schaeff. ex Fr.) Kotl. et Pouz. Syn.: Polyporus ovinus (SCHAEFF.) ex FR.
Bělavá houba z podhorských lesů, oblíbená na přípravu houbového prášku. Klobouk je světlý, bělavý, nepravidelný, masitý a na temeni často rozpukaný, široký 30-100 mm. Trubky jsou bílé, později nažloutlé, nízké (2-4 mm), mírně na třen sbíhající. Ústí trubek jsou velmi jemná. Dužnina je bílá, později citrónově žloutnoucí, velmi tuhá, nečervivějící, nevýrazné vůně a chuti. Výtrusy jsou velké 3,5-4,5 x 3-4 (xm, téměř kulovité, bezbarvé, neamyloidní. Výtrusný prach je bílý. Třen je krátký, bílý a tuhý.
Mlynářka roste v létě a na podzim (v červenci až v říjnu, nejvíce v září) ve všech lesích, hlavně však jehličnatých, nejčastěji podhorských. Tato tržní houba je jedlá, ale značná tuhost dužniny omezuje její použití. Menší stravitelnost se dá napravit delším dušením nebo vařením, zejména, když se vezmou k přípravě pouze mladé plodnice. Dobře se připravuje. Jako tržní houba je určena především pro průmyslové zpracování (extrakt, prášek), ale prodává se i na trhu. Doma se konzervuje do octového nálevu nebo se z ní připravuje houbový prášek. Jméno mlynářka vzniklo současně se jménem žemlička, která patří velmi příbuzné houbě krásnoporce žemličce (tab. 14), a to ve vztahu k její barvě. Bílá mlynářka připomíná bílou mouku, okrově zbarvená žemlička již upečenou žemli. Tato přirovnání nám pomohou již natrvalo obě houby správně rozeznat a pojmenovat. Žemlička je méně tuhá, a proto hodnotnější. Jiná jména pro mlynářku jsou choroš ovčí, krásnoporka ovčí, kobylí hlava, šafářka aj.Krásn

0 Comments:

Post a Comment

<< Home