Kotrč kadeřavý

Sparussis crispa Plodnice jsou velké, trsovité, trochu podobné mořské mycí houbě. Bývají široké i vysoké až 300 mm, jsou složeny z různě kadeřavě zprohýbaných větviček plsťové, žlutavé až hnědavé barvy. Váží někdy i několik kilogramů. Třen, z něhož se plodnice větví, bývá tlustý až 80 mm a vysoký až 60 mm; jindy je naopak zakrnělý. Dužnina je chutná, příjemně voní, je tužší, jedlá, téměř nečervivějící. Výtrusy jsou velké 6—7,5 x 4—5 |i,m, elipsoidní, bezbarvé. Výtrusný prach je okrový. Roste u kořenů borovic nebo modřínů, od července do října, hlavně v srpnu a září. Někdy bývá dosti hojný. Nález kotrče znamená pro houbaře vždy vydatný úlovek. Kotrč kadeřavý je jedlá, velmi dobrá a na trzích vyhledávaná houba také proto, že nehnije, nýbrž zasychá. V chladu vydrží několik dní beze změny. Je vhodný pro všechny způsoby konzervace v domácnosti, včetně sušení. Lze z něj připravit různé pokrmy, nutno však pamatovat na delší tepelnou úpravu, neboť jeho dužnina je dosti tuhá. Je vhodný pro přípravu „dršťkové" polévky. Sběr je bezpečný, protože jej nemůžeme zaměnit za žádnou jedovatou houbu. Z neznalosti bývá někdy zaměňován za jedlé choroše, a to za trsnatec lupenitý (tab. 14) a za choroš oříš (tab. 16). Všechny tyto dosti si podobné houby (kotrč kadeřavý, trsnatec lupenitý a choroš oříš) patří k druhům, které u nás tvoří největší plodnice. Ovšem vůbec největší piodnice z našich hub má trsnatec obrovský /Meripilusgiganteus(PERS. ex FR.) P. KARST.); byly nalezeny jeho plodnice o hmotnosti 25 kg i více. Tento trsnatec je sice jedlý, ale velmi tuhý.