Pěstování hub

Pěstovat houby podle potřeby bylo dávnou touhou a snahou lidstva. Ve středověku se to podařilo v Evropě poprvé Francouzům. Zahradníci na šlechtických sídlech se naučili pěstovat jeden druh žampionu a někde také lanýže. Jejich metody se v zásadě používá při pěstování žampionů až dosud. V zemích Dálného východu se odpradávna (mnohem dříve než v Evropě) pěstovaly některé u nás neobvyklé druhy hub, např. houževnatec „šii-také" (Lentinus edodes). Způsoby pěstování se zdokonalovaly a dnes jde o rozsáhlé, do značné míry zmechanizované odvětví rostlinné výroby. současné době se pěstuje na světě přes 1 000 0001 hub ročně. U nás je to bohužel jen zcela nepatrná část, a to 10001. Největšími pěstiteli jsou USA, Tchajwan, Francie, Holandsko, Japonsko a další. Ze států RVHP pak SSSR, NDR, PLR a MLR. Jestliže hub v lesích a také profesionálních sběračů v přírodě rostoucích hub rapidně ubývá, je nutné zvyšovat výrobu pěstovaných hub. U nás se po zahájení provozu dvou velkých pěstíren u hřebčinců v Kladrubech a Topolčiankách počítá v nejbližší době se zvýšením výroby asi o 10001 hub ročně. Největší pěstitelské úspěchy jsou stále na substrátech, v nichž hlavní součástí je koňský hnůj.
(Pochopitelně, text je značně historický...)