Muskarinové otravy

Muskarin je látka, která byla původně izolována z muchomůrky červené (Amanita muscaria). Dnes víme, že tato houba obsahuje muskarinu velmi málo a její jedo-vatost způsobuje především jiná látka. Víme také, že muskarin byl nalezen v daleko větších množstvích v některých vláknících (Inocybe) nebo ve strmělkách (Cliíocybe). K častějším, a to smrtelným otravám dochází po požití velkých druhů vlákníc, jakým je např. vlákníce začervenalá (inocybe patouillardii). Otravy však působí i jiné drobné druhy vlákníc, hlavně záměnou za špičky (Marsmius). Rovněž našedlé nebo bělavé druhy strmělek, např. strmělka odbarvená (Clitocybe dealbata), obsahují dosti značné množství muskarinu. K těmto otravám, které nejsou u nás ; časté, dochází hlavně záměnou za mechovku obecnou. Časté jsou v sousedním Maďarsku. Pokusná otrava nastala i po požití většího množství helmovky růžové (Mycena rosed). Také další druhy, např. hlíva olivová (Omphalotus olearius), obsahují buď muskarin nebo látky jemu velmi podobné a blízké. Menší množství muskarinu je i v muchomůrce červené (Amanita muscaria), královské (Am. regalis) a panterové (Am. panterina). Příznaky muskarinové otravy se dostavují brzy po požití, někdy bezprostředně po skončení jídla, a vyznačují se především nápadným pocením a sliněním. Nemocný se začíná dusit ze zvýšené sekrece průdušek, má poruchy vidění z maximálně zúžených zorniček, bolesti v břiše, průjmy, časté močení, z roztažení cév zčervená, později zbledne a třese se chladem. Srdce nejprve buší, později se akce srdeční zpomaluje a nemocný může zemřít, není-li rychle podán protilék, a to atropin, který dovede během krátké doby zcela eliminovat účinek muskarinu. Jen je potřebí lékaře dobře informovat o jídle z hub, popřípadě přinést s sebou k rozboru zbytky hub.