Houby a houbičky

Thursday, December 29, 2005

Typy třeňe


8. TYPY TŘENĚ
a -válcovitý, b - soudkovitý, c - břichatý, d - vřetenovitý, e - kuželovitý, f - kyjovitý;
ukončení báze třeně: g - zaokrouhlené, h - tupé, i - zahrocené, j - hlizovité, k - hlízovité
s pochvou, 1 - kořenující, m - zúžené.

Saturday, December 24, 2005

Houby a vánoce

Abych se přiznal, tak si nejsem jistý jaké bylo využití hub na vánoce u našich předků, ale počítám že ti kteří se ze značné části živili plody lesa tak museli i o těch největších svátcích pojídat něco s houbami, pravděpodobně bych počítal slavnostně hustou bramboračku či tak něco. Faktem je že za dnešních dob se na vánoční jídla houby prakticky nepoužívají, ale to mi nebrání abych vám popřál co nejpohodovější prožití svátků.

Friday, December 23, 2005

Znaky lupenů

a - lupeny husté, b - řídké, c - tlusté, d - tenké, e - vysoké, f - nízké, g, h - du ez.té rozmě-ry lupenů: 1. výška, 2. plocha, 3. tloušťka, 4. vzdálenost mezi lupeny, 5. ostn.
u hřibu kaštanového (Boletus castaneiú, s dužninou pevnou (tvrdou) nebo měkkou, pružnou nebo drobivou, vatovitou, vodnatou nebo kožovitou až chrupavčitou. Na třeni sledujeme především jeho velikost, tvar, povrch a barva
Velikost třeně (výška a tloušťka) je důležitým znakem; udává se u dospělých
plodnic v milimetrech, a to v rozmezí: třen bedly vysoké (teptota procera) bývá
vysoký od 100 do 400 mm a tlustý 15 až 30 mm.
Tvar třeně je opět rozmanitý. Může být válcovitý, soudkovitý, břichatý, hřibovitý, vřetenovitý, kyjovitý, kuželovitý nebo jiný (obr. 8a-f). Velmi důležité je ukončeni třeně (báze). Může být zaokrouhlené, tupé, zahrocené, hhzovité, hlizovites pochvou, kořenovité, zúžené a jiné (obr. 8g-m). Tvar a uzpůsobeni báze je velmi důležitým poznávacím znakem mnoha rodů a druhů.

Monday, December 12, 2005

Klobouk

Dnes jen maličkost, detaily stavby klobouku. A opět, kdo by měl pocit, že umí retušovat obrázky lépe, prosím, dobročinnosti se meze nekladou.

5. ZNAKY TRUBEK
1 - výška trubek, 2 - trubky vysoké, vyklenuté ven, 3 - trubky nízké, vyklenutí dovnitř, 4 • drobná ústí trubek, 5 - široká ústí trubek.



Sunday, December 11, 2005

Další pokračování

Bude, ale mějte zatím strpení, je to opravdu neskutečný salát, a já bohužel nemám čas na to, abych si poupravoval všechny obrázky napřed tak, aby na nich bylo něco vidět. Nicmáně slibuji, opravdu to udělám.

Friday, December 09, 2005

Obrázky

A tady máte některé z obrázků o kterých se mluvilo v předchozím textu. Předem se omlouvám za to jak vypadají, ale kdybyste viděli oroginál jak to vypadalo po scanu, tak byste pochopili.. Opravdu nechutně do toho prolézaly rubové stránky, hrál jsem si pár minut s jasem, kontrastem a barvami, aby se alespoň trochu ztratily. Jasně, šlo by to retušovat dokonale, ale to by zabralo opravdu příliš času.



Monday, December 05, 2005

Znaky

me póry. Sledujeme jejich velikost, tvar a barvu. Bývají drobná i větší, okrouhlá, hranatá i dalších tvarů. Barva ústí se také mění s růstem plodnice a neshoduje se vždy se zbarvením trubek. Často tmavne otlačením. Například u starších plodnic kozáků je každé otlačení ústí trubek velmi patrné, stejně i u modráků.
Lupeny (lidově chybně čárky) bývají husté nebo řídíce, široké (vysoké) nebo úzké, tenké nebo tlusté (obr. 6) a ke třeni různě připojené (obr. 7a-g), což je velmi důležitý znak nejen u druhů, ale i u rodů. Rovněž ostří lupenů je důležitým rozlišovacím znakem. Bývá celistvé, vroubkované, zoubkované, vločkaté apod. (obr. 7h-k). Jde sice o znak makroskopický, ale je dobré vzít si na pomoc lupu. Dále zjišťujeme, zda jsou lupeny lámavé, měkké nebo tvrdé, pružné nebo křehké.
Zbarvení lupenů je spolehlivějším znakem než zbarvení trubek. Je dvojí: vlastní zbarvení lupenů a u některých hub zbarvení způsobené barvou výtrusů. Barva lupenů bývá nejčastěji bílá, bělavá, krémová, hnědavá, růžová, masově růžová, masově červená, žlutavá, žlutá, fialová, zelenavá, hnědá, tmavě hnědá, čokoládová až černi Dozrávající a zralé výtrusy (výtrusný prach) některých rodů, např. rod žampion [Agaňcuš), závojenka (Entoloma) jsou typicky zbarveny. Barevné výtrusy ovlivňují barvu lupenů, např. u závojenek. Také stářím se mění zbarvení výtrusů. Čím jsou starší plodnice, tím jsou lupeny silněji zbarveny, např. u závojenky olovové jsou intenzivněji masově růžové, u žampionů čokoládově hnědé až černohnědé.
Ostny (bodliny) mohou být tenké nebo tlusté, krátké nebo dlouhé, ostré nebo tupé, husté nebo řídké, měkké nebo tvrdé, pružné nebo křehké a různě zbarvené. V této příručce jsou na tabulích uvedeny jen dva druhy s ostny, a to lošák jelení (Sarcodon imbricatuý a lišák zprohýbaný (Dentinum repandum).
Žilky (lištny) mohou být husté nebo řídké, tlusté nebo tenké, jednoduché nebo vidlicovité, někdy mezi sebou různě spojené. Jejich barva se většinou shoduje s barvou celé plodnice nebo třeně, např. u lišky obecné (Cantharellus cibarius).
Třen (lidově noha) nese klobouk. Podle připojení známe třen středový, výstředný (excentrický) a boční (obr. 4j-l). Třen bývá uvnitř plný, dutý nebo s dutinami (např.