Třídění hub II

Z lupenatých hub jsou zvláště významné rody a druhy z těchto čeledi: hlívovité (Pleurotaceaé), šťavnatkovité (Hygrophoraceae), čirůvkovité (Tricholomatacmé), muchomůrkovité (Amanitaceae), žampiónovité (Agaricaceae), límcovkovité (Strop- ■■. hariaceae), slizákovité (Gomphidiaceae), hlavně však hřibovité*) (Bolctaveae)', a holubinkovité (Russulaceae) s důležitými rody holubinka a ryzec.
*) Do řádu Agaricales (lupenatých) patří tedy v systematice i čeleď hřibovitých, kteří Jsou vývojově starSí než houby s lupeny. Praktická mykologie délí zjednodušeně houby na hřibovítí (• trubkami) a lupenaté (s lupeny).

Z řádu nelupenatých není v této příručce zobrazeno mnoho druhů, ty však patří nejméně do šesti různých čeledí. Například stročkovec a kuřátka patří do čeledi stročkovcovité (Gomphaceae), kotrč kadeřavý do čeledi kotrčovité (Sparassida-tvae), jedlé lošáky do čeledi plesňákovité (Thelephoraceae), liška obecná a stroček trubkovitý do čeledi liškovité (Cantharellaceae). V čeledi chorošovité (Polypora-ťťae) je několik jedlých chorošů, jako krásnoporka žemlička a krásnoporka mlynářka.
Tento velmi stručný a neúplný přehled třídění hub může čtenáři poskytnout jen určitou představu o systému hub, popř. usnadnit orientaci těm, kteří se ze zájmu chtějí více poučit v obsáhlejší odborné literatuře. Kromě toho snad přispěje i k lep-Símu pochopení některých pojmů, jako např. vyšší houby, pravé houby, velké houby utd.
Praktický význam pro houbaře mají z velkého množství hub jen houby, které Ivoří velké plodnice.
Pojem vyšší houby vyjadřuje vývojové hledisko a zahrnuje skupinu hub, jejichž lélo i životní pochody jsou na vyšším stupni vývoje než je tomu u skupiny nižších hub (např. u plísní).
K vyšším houbám však také patří mnoho čeledí, které tvoří jen malé plodnice nebo je netvoří vůbec. Tyto houby nejsou důležité z houbařského hlediska, nepatří do skupiny makromycety a tato příručka se jimi nezabývá, i když některé z nich jsou velmi významné z národohospodářského hlediska.